Na samotném počátku zkouškového, kdy byl mozek ještě nezatížený učením a ve vánočním odpočinkovém režimu, jsem navštívil s početnou skupinou tavičů Mozartovu operu Kouzelná flétna. Teda ono to bylo až druhý týden v lednu ... ehm ... no ale prostě někteří mají pomalejší rozjezd v tom zkouškovém prostě. :-) Krom toho jsem hrozně lenivý a kopr mě vždy zastihne nepřipraveného, ale nikomu to neříkejte. ;-)
Na Kouzelné flétně jsem byl už podruhé. Bylo to to samé představení v Redutě, ale já mám prostě pro Mozarta slabost a navíc součástí této opery je jedna z nejznámějších a nejtěžších árií pro sopranistky, a to árie Královny noci. Není vůbec překvapivé, že spousta lidí přijde především kvůli ní. Kouzelná flétna je totiž jinak fraška (to není nadávka, to je seriózní označení díla :-) ) dělaná na zakázku a pro nejchudší vídeňáky. I když je fakt, že která opera má nějaký hluboký děj. Většina oper jsou tragédie, kde je schéma jasné. Krásný hoch se zamiluje do krásné dívky, ale aby bylo co hrát, tak se objeví nějaká krize, která se snaží vložit mezi milence klín. A skončí to špatně samozřejmě a jeden z milenců nebo oba zemřou ... a s nimi občas i zástup dalších (i když vyvražďovačky jsou typické spíš pro Shakespeara :-) ). No a u komedie je stejný děj akorát to dopadne dobře, což se obvykle považuje za menší umění. Stejně jako dnes člověk víc ocení thriller než telenovelu, teda aspoň já (i když srovnání je to hrozné). ;-))
V Kouzelné flétně je peripetie obzvláště triviální, točí se kolem toho, že hlavní hrdinka je dcerou zlé Královny noci a princ, aby si ji mohl vzít, musí vstoupit do templářské sekty, jejíž představený ji unesl prostřednictvím jakéhosi mouřenína a s Královnou noci má spor o zlatou cetku. :-) Zklamáním při této opeře bylo, když publikum z nepochopitelných důvodů začalo tleskat už po dvou třetinách slavné árie a Královna noci měla co dělat aby to ustála. Ta na konci árie odchází naštvaně od své dcery, která ji nechce splnit její krvelačné přání. Tentokrát ale konec nemusela hrát a odcházela jistě naštvaná i na publikum. V opeře je ještě jedna postava, která stojí za zmínku, a to Papageno, což má být ptačí muž. Hraje tam de facto klauna na zpestření děje. Herec v tomto představení si roli ale opravdu užíval a byl ze všech nejvýraznější. Právě kvůli němu se nedala opera redukovat jen na návštěvu slavné árie. :-)
linkuj.cz vybrali.sme.sk