Tak mi spousta lidí říkala, že se tu už dlouho nic neobjevilo. No nechtělo se mi nic psát. Prostě takový psací kopr. :) Ale zkusím to napravit a budu psát o zážitcích jak mě napadnou, takže nemusí být nutně časově správně pokládané.
Z těch společensky řekněme ... ehm ... významnějších bych začal se dvěma návštěvami Janáčkova divadla z poslední doby. Teda já tu asi jěště o žádných svých návštěvách divadla nepsal, ale tak všechno je jednou poprvé. :)
Na balet od Petra Iljiče Čajkovského jsem šel s taviči. Na sraz jsem dorazil tak tak, ale to je už u mě obvyklé. První dějství se mi zdálo dost nudné. Furt tam tancovali nějací chlapi a bylo to takové popisné moc. Navíc mi tanec neseděl k hudbě. Teda tady bych se zastavil u toho, že při baletu se nezpívá ... jo já vím, že je to logické a kdoví co, ale prostě jsem si musel vždy o přestávce nechat vysvětlit děj, neboť jsem ho chápal zkresleně a měl dokonce hokej i v tom, kdo je kladná a kdo záporná postava. :) O mnoho zábavnější byl tanec labutí. Ladilo to s hudbou, měli to výborně nacvičené a tak. Prostě výborné. Kromě představení jako takového mě zaujala jěště jedna věc. Dva muži v řadě před námi. Oblečení jako do nějakého hudebního klubu, kožené bundy a kalhoty a nějak podezřele se k sobě měli ... no abych to shrnul, příště už na balet nejdu, ten nejlepší jsem už asi viděl. :)
Na druhé představení mě doprovázela kamarádka. Dona Giovanniho jsem chtěl moc vidět, protože se mi líbí Mozartova hudba. Ale nevěděl jsem o čem ta opera je. Zasvěcení už asi ví, ale já byl upřímně překvapen. Don Giovanni je totiž ... ehm ... to slovo se sem nehodí ... řekněme, že muž který razí heslo: "Když jsem jedné ženě věrný, podvádím ty ostatní." :) Hlavní roli hrál nějaký rakušák, ale musím uznat že bravurně. Přesně takový typ se pro to téma hodí. Ač se jedná o tragédii, v některých částech měl děj spíše komediální charakter. Navíc bylo představení oproti předloze asi upravené, protože se odehrávalo v 19. století a hlavní hrdinové bydleli v železničních vagónech! Něco mi říká, že Mozart v 18. století takový futurista nebyl. A která část se mi líbila nejvíc? No samozřejmě ta, ve které si ďábel přijde pro dona Giovanniho, který ho pozval na večeři a říká mu: "Když jsi mě pozval ty, je slušné, abych pozval i já tebe k sobě. Doufám, že neodmítneš!" Ta hudba u toho je úžasná. :)
Na další operu – Bohému od Pucciniho – jdu příští čtvrtek ...
linkuj.cz vybrali.sme.sk