Peťanův blok

Začalo to jednodušše. Přihlásil jsem se na kinosession na film Kdo chce zabít Jessii?, které se promítalo v kině Art. Mám to celkem kousek, a tak jsem si myslel, že můžu vyjet asi jen tak 20 min před začátkem. No ... vyjel jsem 15 minut předem ... teda vyšel na zastávku. :-) Dorazil jsem ještě jakž takž, ale přišel další problém. Zjistil jsem, že vlastně nevím, kde ten Art _přesně_ je. :-) A tak jsem obešel blok a omylem vešel do divadelního studia Marta ... říkal jsem si, že je v tom slově art, tak třebas ... ano je to hloupá myšlenka, ale já myslel, že přesně tam ten Art je. :-) Prošel jsem pomalovanýma chodbičkama až na zahrádku, kde velká šipka ukazovala vlevo do strašně úzkého průchodu. Prošel jsem všechno, všechno bylo zavřené. Nakonec se od nikud zjevil nějaký pán, asi místní zaměstnanec, a tak jsem se ho zeptal, jestli neví, kde to zpropadené kino je. Nevěděl. :-) Dalším vodítkem mi bylo, když kdysi někdo říkal, že jeden místní kulečníkový klub, kam občas zavítám, je někde velmi blízko Artu. A opravdu, na bílé budově byl trochu ošuntělý nápis "Kino Art". Uff. :-) Mno, jenže kde je vchod? Opět jsem prošel celou zadní část až do druhého patra, ale nikde se o kině nepsalo. Smutně jsem šel na druhou stranu domu, že snad tam. A konečně jsem to našel. Za vchodem už stála jjPS s lístkem a trochu nervózně mi ukázala směr do sálu ... ještě jednou pardon za pozdní příchod. :-)

V kině již byli poslušně usazení další kinotaviči. Jenže na vzdory mému očekávání v sále neběžel film, a to už bylo tak čtvrt hodiny po začátku. Ivo okomentoval můj pozdní příchod jako v daném okamžiku dobrou úsporu času :-) ... noo radši bych přišel včas ... no, ale to bych to asi nemohl být já ... ach jo. :-) Deset minut jsme se věnovali konverzaci ohledně toho, zda-li má už Mítek nastudovaný Hrdý Budžes, na který nesehnal lístky. V tom přišel takový ten člověk, co pouští filmy a oznámil nám, že Jessii nemají, protože jim ji z Prahy neposlali. Jako náhradu nám nabídli nesestříhanou dlouhou verzi úžasného a skvělého filmu ... Superman ... nabídce se nedalo odolat, a tak jsme si nechali vrátit vstupné a šli ho propít do místního baru. ;-) Po dvou pivech nás polovina osazenstva opustila a ti, co jsme zbyli ... Slavík, Ondráš, Kuba a já ... jsme šli nejprve k Mirce na kolej. Ta nám ale předem napsala, že si můžeme ušetřit cestu a zavítat k ní směl jen Kuba s nějakým filmem k vrácení či půjčení. Nakonec nás Slavík pozval na alternativní program do hospody Terč u kolejí VUT na Palackého kopci. Tam jsme propili zbytek vstupného na Jessii a Supermana dohromady :-)

Celou kinosession bych tedy přejmenoval: Kdo chce zapít Jessii? :)

linkuj.cz vybrali.sme.sk